Chtěli byste sem popis nějakého filmu nebo filmy či seriály na doporučení? Ozvěte se do rubriky Na přání. =D

Nyní: 2. kapitola The prophecy of darkness - Potíže začínají =) SEM
Připravuje se: 3. kapitola =) 8.10.2012

Premiéry v kinech:
House at the end of the street - 21.9.2012 Horor/Thriller =) TRAILER ZDE
Red dawn - 21.9.2012 Akční/Thriller =) TRAILER ZDE
Jeniček a Mařenka: Lovci čarodějnic - 28.2.2013 Akční/Komedie/Fantasy =) TRAILER ZDE
G.I.Joe 2: Odveta - 11.4.2013 Akční/Dobrodružné/Sci-Fi =) TRAILER ZDE (Tohle bude dobrý maso!!)
Assasin's Creed - 2014 (Sice si ještě počkáme, ale myslím, že to bude stát za to)


3. kapitola

12. října 2012 v 19:41 | Maky Shanigan |  The prophecy of darkness
Jé, tak jsem se konečně zase dostala k počíteči. :P Dávám jen na rychlo 3. kapitolu... =D Tak si užijte počtení..


Otevřela jsem oči. Nade mnou byla půlnočně modrá nebesa. Sakra, to byl ale divný sen divila jsem se. Když jsem ale otočila hlavu a uviděla Lili, jak spí z jedné strany na posteli a na druhé straně Jakea, přesvědčila jsem se, že to sen nebyl. Opatrně jsem vytáhla ruce ze sevření těch dvou a vstala z postele, abych je nevzbudila. Oblékla jsem se, rozhodla jsem se, že běhání pro dnešek vynechám a šla jsem spolu s pejsky uvařit snídani pro ty dva moje hrdiny nahoře. V kuchyni jsem se docela vyřádila, takže podnos, co jsem nesla nahoru byl pěkně těžký. Měla jsem palačinky, slaninu, vajíčka, ovoce, džus a čaj. Položila jsem podnos jemně na stůl na balkóně a rozestavěla židličky okolo něj. Ještě jsem došla nakrmit Anubise a Apophise a pak už šla ty dva vzbudit.
"Vstávat vy noční sovy. Už je den a navíc krásný. Přece nebudete spát do odpoledne." promluvila jsem na ně a skočila mezi ně. Oba se s údivem probudili a najednou se jim tváře rozjasnili a oba mě objímali a vesele se smáli.
"Jakeu, jak to že si nešel domů? Tos nemusel zůstávat kvůli mně. Je mi fajn." Ve skutečnosti jsem ale byla ráda, že zůstal. Lili jsem se ani ptát nemusela. Byla totiž sobota a to u nás vždy přespávala.
"Neboj, naši to ví a navíc jsem tě nechtěl nechávat samotnou. Co to tady voní?" změnil najednou téma a nasával vzduch.
"Naše snídaně," usmála jsem se tajemně, vzala je oba za ruku a vyvedla ven. Oba se strašně divili, ale hned se bez řečí vrhli ke stolu a nandavali si na talířky.
Po chvilce jsem prolomila ticho. "Jakeu, díky moc za včerejšek. Nevím, co bych dělala, kdybys tam nebyl. Asi by mě opravdu zabil, jak byl opilý." Vyhýbala jsem se jeho pohledu.
"To nic, jen mě teď asi ve škole nepřijmou do fotbalového mužstva, jak jsem původně zamýšlel." Jake se na mě nenuceně usmál a pokračoval v jídle.
"No jo," poznamenala Lili. "To máš z toho, že se vrháš na fotbalové kapitány jen tak bez varování." To už jsem to nevydržela a začala jsem se smát na celé kolo. Po snídani jsme společně vzali nádobí a odnesli ho do kuchyně. Tam už čekala Sarah s otevřenou myčkou na nádobí.
Po snídani jsem vzala oba za ruku a odvedla je do svého pokoje. Tam jsem se k nim spiklenecky naklonila a zašeptala jsem: "Kdo bude v bazénu poslední, ten jde zpátky pro ručníky." Ale to už jsem ze sebe sundávala oblečení a ostatní následovali mého příkladu, i když Jake s trochu nechápavým výrazem. Samozřejmě, napadlo mě. Vždyť on to neví. Zasmála jsem se a už jsem zkopávala boty. Lili byla ale tentokrát rychlejší a už skákala do bazénu. Jake se na mě podíval s podivným úsměvem. "Víš, jak zajistím, že pro ručníky půjdeme oba dva?"
"Ne, to netuším." Sakra co má na mysli?
Než jsem se ale stihla nadát, rozeběhl se ke mně a rukou mi podtrhl nohy. Spadla jsem mu do náruče a než jsem vůbec stihla něco namítnout, už jsme letěli vzduchem. Jen jsem se stihla nadechnout a už jsme byli ve vodě. Samozřejmě s ohromnou vlnou, která vyšplíchla všude okolo.
Jake mě pustil a já ho viděla nad sebou, jak plave nad hladinou. Kousek od něj byla Lili. Mohutně jsem se odrazila ode dna a chytla ho za nohu. Plavala jsem dolů a táhla ho sebou. Trháním se pokoušel vysvobodit, ale bylo to marné. U dna jsem ho pustila posměšně mu zamávala, odrazila jsem ode dna a plavala nahoru. Nad hladinou jsem se začala smát jak imbecil a Lili na mě koukala zase jako na mimozemšťana.
"No co, sranda musí být ne?" smála jsem se při pohledu na výraz Jake, který se právě vynořil.
"Jo, abych nezapomněl, za ten luk včera zaplatíš. Ty jsi nadaná na luk, já na jízdu na koni. Dneska odpoledne se stavíš ty u nás a zajezdíme si."
Nadechla jsem se, abych něco namítla, ale pak jsem se zarazila. To přece není tak špatný nápad ne? Souhlasila jsem a pak už zase začala vodní bitva. Po chvilce se z útrob domu ozvalo zvonění telefonu. Sarah vyšla na zahradní terasu s telefonem v ruce. "Pane Slade, máte telefon. Váš otec." Jake s cákáním vylezl z bazénu a s díky si telefon převzal.
"Jo tati? Jasně… To není problém… Dej mi ho k telefonu," usmál se na nás a mával ať chvilku počkáme.
"Jo Danny? Jasně, s tím není problém. Vlastně vem i ty moje dva a zeptej se táty, jestli ti s sebou půjčí i Adelaide. Jo, počkám." Zase se na nás usmál a my dvě napínavě čekaly. Vylezla jsem a zapnula výřivku a zamávala na Lili, ať jde ke mně a na Jakea ať se k nám pak připojí. Zamával ať chvilku počkáme.
"Cože? Že půjčí? Tak to je super. Za jak dlouho… Za půl hodiny říkáš? Jasně to bude akorát… Počkej na nás dole jo? Tak zatím čau…" s tím položil telefon a podal ho zpátky čekající Sarah. Poděkoval a šel k nám. Skočil do vířivky a vyzývavě se usmál. "Tak Lili, můžu se tě na něco zeptat?"
"Jasně," a podívala se na mě s udiveným výrazem.
Já zavrtěla hlavou a zvedla ruce, jako že nic taky nevím.
"Eli už mi říkala, že umí jezdit. Teď se zeptám tebe. Umíš jezdit na koni?"
"Pane jo, jasně že umím. Dříve jsem jezdívala."
"Tak to je pak všechno v nejlepším pořádku. Za půl hodiny bude dole na pláži Danny. Bude mít s sebou koně a půjdeme si zajezdit. Takže to abychom se šli nahoru převléct a pak pomalu dolů na pláž ne?" usmíval se nadšeně a skoro poskakoval radostí.
Já se podívala na Lili a ta nadšeně přikyvovala. Vzala jsem jí tedy za ruku a vedla nahoru do mého pokoje.
Cestou jsem zavedla Jakea do koupelny mé matky a řekla mu, ať se umyje a pak ať přijde ke mně do pokoje. S Lili jsme zaběhly ke mně.
"Já už se tak těším," poskakovala nadšeně Lili a tancovala se mnou všude. Psi na ní koukali jako na blázna. Pak oba souvisle štěkli, sklonili hlavy a zase spali. Zatáhla jsem Lili do koupelny. Ona šla do vany a já do sprchy. Obě jsme byly rychle hotové, pak jsme s nadšením zaběhli do mé šatny. V jedné skříňce mi pořád vyseli rajtky a jiné věci na koně. Lili vytáhla tmavě fialové rajtky a už se do nich soukala. "Můžu, že jo," podívala se na mě s úkosem.
"Jasně že můžeš, ty trdlo jedno," přitkala jsem se smíchem.
Nakonec jsme si ale vzaly jen kraťasy, ve kterých jsme jezdívaly vždy kromě závodů a upnuté tílko. Lili si pak ještě svázala vlasy do povného uzlu a mě zapletla vlasy do zapleteného copu, který jsem měla až k pasu a už jsme se smíchem vycházeli ven. Jake seděl na posteli, na sobě už také kraťasy a tílko a mohli jsme vyrazit.
Lili se podívala s úkosem. "Co když jsem to už zapomněla?"
"Neboj, to je jako jízda na kole. Ta se taky nezapomíná." Smála jsem se nahlas a už jsme pádili přes zahradu dolů na pláž. Už z půlky schodů jsem slyšela ržát koně. Doběhli jsme dolů na pláž a tam už Daniel čekal se čtyřmi koni. V pravé ruce držel otěže dvou fríských koní a v levé jednoho angličáka a jednoho araba. Zmateně jsem se zastavila.
"Ahoj Danny," pozdravila jsem ho. "Kdo pojede na kom?" otočila jsem se na Jakea, který šel těsně za mnou.
"Ahoj brácho." Danny dal pokývnutím najevo, že slyší a předal Jakeovi otěže s frsákama. Vzal Lili za ruku. "Lili, tohle je Forest," ukázal na anglického plnokrevníka. "Na tom pojedu já. A tohle je zase Adelaide," ukázal na arabskou klisnu. "Ty pojedeš na ní. Neboj se, je klidná a poslouchá." Už pomáhal Lili nasednout a sám nasedal na svého Foresta.
Já se dívala okouzleně na Jakeovi koně. "Elizabeth, ještě neznáš Blackstar. Ta teď patří tobě." Usmál se, pohladil klisnu po čele a předával mi její otěže. Sám už seděl na Flashovi. Já si prohlížela Blackstar. Nikdy jsem neviděla nádhernějšího koně. Byla celá černá, krásný dlouhý vlnitý ocas a hříva jí zářily a její oči vyzařovaly takovou inteligenci, až jsem se skoro zarazila. Pohladila jsem jí. "Ahoj Blackstar. Jsi hodná? Zvládneme to dneska spolu?" vsunula jsem nohu do třmenu a s pořádným odrazem se vyhoupla do sedla. Byla dost vysoká. Skoro vyšší než Flash. Zatáhla jsem za otěže a otočila jí na druhou stranu.
Pláž byla jako vždy prázdná. Vlny narážely na útesy a plazily se nahoru po písku, kam až je nadcházející příliv pustil. Slunce už stálo vysoko nad mořem a vrhalo paprsky do moře, které se lesklo, až mě bolely oči. Ne nadarmo se říká, že svět je nejkrásnější z koňského hřbetu. Pobídla jsem Blackstar do klusu a vydala se za ostatními, kteří byli už dávno přede mnou. Lili se vesele smála a povídala si s Danielem, Jake jel kousek za nimi a zamyšleně se díval na horizont, kde pokračovala vodní plocha pořád dál a dál. Když jsem ho dohnala, usmál se. "Tak co říkáš?"
"Nádhera. Blackstar je krásná a vnímavá klisnička. Jak je stará?" zajímala jsem se.
"Jsou jí 3 roky. Stejně jako každému z našich koní."
"Je nádherná," pohladila jsem Blackstar po krku a podívala se na Dannyho a Lili. "Ty dva si rozumí co?"
"To jo," přikyvoval Jake. "Jako my dva ne?" plácl mě po ruce. "Zkus mě chytit, jestli to dokážeš," a už pobízel Flashe do cvalu.
"Ty jeden mizero, počkej, já ti ukážu." Blackstar jsem ani nemusela pobízet a už běžela za svým druhem. "Tak pojď holka," šeptala jsem jí. "Dokážem to a ty namyšlený kluky porazíme." Přehnala jsem se jako vítr okolo Dannyho a Lili a hnala se za Jakem. Sehnula jsem se Blackstar až ke krku a pobídla ji ještě k rychlejšímu tempu. Zrychlila a já se trochu nadzvedla v sedle, abych jí to usnadnila. Začaly jsme postupně dohánět Jakea. Ten už si byl jistý vítězstvím a tak začal zpomalovat. Ale byla to jeho chyba, že se ani neohlédnul. Lehce jsem Blackstar zpomalila a nadzvedla se ve třmenech. Jake s Flashem byli skoro ve vodě. Už jsem byla skoro vedle nic, tak jsem se odrazila a skočila po Jakeovi. Přesně podle mých předpokladů skončil ve vodě a já visela na Flashovi a Blackstar stála v klídku vedle nás. Jake se s prskáním vynořil z vody.
"A pak, že ho nechytíme Blackstar. To je ale namyšlenec, co?" smála jsem se a přelejzala zpět na svojí kobylku.
"Víte, že vy dvě dohromady jste hrozný malý mršky?" vylézal Jake se smíchem z vody. Otřepal se jako pes, až nás obě pokropil sprškou vody. Se smíchem jsem couvala. I Blackstar řehtala a vypadalo to, že se směje.
"Tak vy dvě se mi budete smát jo?" ptal Jake s výrazem lovce na lovu?
"Jo a nepřestaneme, dokud milý pan Slade nepřizná porážku," a otočila jsem Blackstar a utíkala cvalem zpět naproti Lili a Dannymu. Ty dva si se mnou plácli, když jsem projížděla mezi nima.
"Dobrej skok Eli," smál se Daniel a skoro spadl z koně.
"Jo, nemá se vytahovat, machorek jeden." Přitkávala Lili.
Jake dojel s poraženeckým výrazem k nám. "Tak jo," podával mi ruku na usmířenou. "Vyhrála jste madam Greenová." Podala jsem mu ruku, ale to jsem neměla dělat. V příští vteřině jsem už sklouzávala z koně a v další seděla v písku.
"A to máte za tu vodu jen tak mimochodem," odkráčel pyšně s nosem nahoru, ale s úsměvem na rtech. Nasedla jsem zpět na Blackstar a rozjela se za ostatníma. Rozhodli jsme se, že se pojedeme podívat do města. San Simeon nebyl velký. Bydlelo tam asi jen 2000 lidí. Vzaly jsme Dannyho a Jakea na důkladnou prohlídku města. Trvalo nám to asi 3 hodiny. Když jsme jeli okolo parku, děti si na nás ukazovaly a ptali se, jestli si můžou koníčky pohladit. Se smíchem jsme přitkávaly a dokonce jsme pár dětí povozili s sebou okolo parčíku.
Prohlídku jsme začaly u Hearstova zámku. To byl nejlepší orientační bod, protože zámek byl vysoko na kopci a byl vidět z celého San Simeonu. Patřil k němu také Neptunův bazén a ten kluci prostě museli vidět. Zaplatili jsme si vstup a prohlídli hrad úplně celý. Koně jsme si nechali před hradem, kde slíbil jeden chlapec, že se nám o ně postará.
Poté jsme jely na útesy, odkud byli vidět na pláži povalující se lachtani sloní. Na téhle pláži se zdržovali nejvíce a koně z nich byli úplně hotoví. Tam odsud jsme jim také ukázaly malý přístav, kde se dříve nechávali mrtvé velryby pro prodejce ryb. Bylo tam také vidět San Simeonské molo.
Pak toho už nebylo moc k ukázání, tak jsme jeli do města a jen tak se procházeli a povídali si. Když jsme projížděli okolo kavárničky, ozval se hlas. "Ale ne, podívejte, koho to tu máme? Snad to není moje princeznička se svojí vlezlou kamarádkou, se svým osobním ochráncem a nějakým skrčkem. A na čem se to vezou? Snad to nejsou koně." Otočila jsem se za posměšným hlasem. Uviděla jsem na venkovní terase sedět Aarona a jeho bandu, do které k Liliině smůle patřil i Zane.
"Aarone, neztrapňuj se a zavři pusu, buď tak hodnej jo?" mrkla jsem na něj a sladce se usmála. "Víš, kdybys nebyl takovej debil, tak bych ti možná odpustila i to, cos včera udělal," dívala jsem se na něj obviňujícím pohledem a slézala z koně. On se zvedl a šel ke mně.
"Opovaž se na ní sáhnout a tu ruku ti už fakt zlomím." Jake seděl nade mnou a měřil si Aarona pohledem.
"Hej, klídek borče. S takovou kurvičkou si už špinit ruce nebudu. Jen si jí nech." Za zády mu zazněl sborovej smích jeho kamarádů. Jake soptil vzteky, ale nechtěl si nic začínat. Já jsem si z toho nic nedělala.
"No jo, náš medvídek se nevzmůže na nic jinýho, než urážet holku. Když mu ale pak ta holka vrazí, to je něco jinýho co? Víš co jsi? Jsi jen ubohej kluk, co si troufne mlátit holku." Usmála jsem se a pohladila ho po tváři ztuhlé vztekem. Pak jsem ho chytla pod krkem. "A to, co se stalo včera," vyhrnula jsem si tričko a slyšela jsem mnohonásobné zalapání po dechu. "To si buď jistej, že už se nikdy nestane. Protože jestli na mě ještě jednou sáhneš, tak tě prostě a jednoduše zabiju, magore." Pustila jsem ho. Chytil se za krk a popadal dech. Já si spustila tričko zpět na své místo, nasedla na Blackstar a odjela pryč. Za sebou jsem ještě slyšela volat Aarona. "Ty jedna děvko. Za tohle zaptalíš." Na to jsem se jen otočila a nonšalantně zamávala.
Dojeli jsme zpět na pláž. "Sakra, kolik je?" ptala se zděšeně Lili.
Podívala jsem se na hodinky. "Je 12:15. Proč?"
"Kruci, oběd s tátou a Isabel. Já na to úplně zapomněla. Rychle, musím se nějak dostat do města do restaurace." Dívala se na nás dost nadějně.
My jsme se po sobě podívali, pokrčili rameny a současně zvolali: "Jedem!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama